Uvolněné záhony, které jsme na jaře osázeli druhy zeleniny, která sklízí začátkem léta, je možné ještě i v srpnu využít na druhou sadbu. Kterou ze zahrady lze posklízet ještě před prvními mrazíky. A pokud je v domě sklípek, do kterého ji můžeme uskladnit, mnohdy její zásoba vydrží až do jara. Ozimá hlávková kapusta je jednou z plodin, stejně jako kadeřávek, který můžeme vysadit do uvolněného záhonu i v polovině srpna. Vysévají se jejich semena do sadbovačů, ze kterých v počátkem září přesazují do hustých půlmetrových sponů na záhon. Který později vyjednotíme. Pro zdárný růst obou druhů je potřebná pravidelná zálivka. Čímž je zajištěna bohatá úroda na začátku října.
Další listovou zeleninou, kterou je možné zasít na venkovní záhony na konci léta je štěrbák. Šťavnatý, mírně nahořklý a dobře se jím dochucují podzimní saláty. Aby ho nespálily první mrazíky, lze celý záhon přikrýt netkanou textilií. Anebo ho vypěstovat ve skleníku. Stejně tak kadeřavý salát. Který roste rychle a pokud je podzim teplý, stačí se jeho hlávky potřebně zavinout. Za zkoušku stojí vysévat i semena kozlíčku polníčku. Kterému ke zdárnému růstu prospívají organická hnojiva, obzvláště zálivka z kopřivového výluhu či zkvašeného drůbežího trusu. Kterým podpoříme i růst špenátu, kterého mladé listy jsou nejen kulinářským zázrakem. Ale i zdravotním přínosem.
Na konci srpna můžeme rovněž vysévat semena šruchy zelné. Vzhledem k tomu, že má hluboké kořeny a velké listy, raději do volnějších sponů. Tato plazivá a odolná rostlina se hodí nejen do salátů. Ale připravuje se i jako špenát. Tím, že obsahuje velké množství omega-3 mastných kyselin, hořčík, draslík vápník a železo či vitamíny A,B i C se řadí mezi nejzdravější zeleninu. Na konci léta je možné i zasít ozimou cibuli. Čímž si lze dopřát v příštím roce včasnou sklizeň. Protože už začátkem dubna lze sklízet malé cibulky. Ale hlavně zelenou nať, kterou, jemně nasekanou, tak rády přidávají hospodyňky do připravovaných pokrmů. A v červnu pak dorůstají cibule na uskladnění.