Mikrobiologie je věda, která se zajímá doslova o mikro život. Do této skupiny patří různorodá společnost, ovšem nejčastěji sem počítáme bakterie, viry, ale také mikro houby a někdy i paraziti. Viry sem ale patří trochu neprávem. Ty totiž nejsou klasifikováni jako živé organismy, ale částice, které jsou při své replikaci závislé na živých hostitelských buňkách. Bakterie jsou jistě každému z nás velmi blízce známé. Nedají se ale vždycky spojovat pouze s nemocemi, naopak, všichni lidé si v sobě a na sobě nosí tolik bakterií a dalších mikro životů, že jejich počet převyšuje počet našich buněk v těle (množství bakterií spojovaných s lidským organismem je asi 1014).
Jsou to různí zástupci korynebakterií, stafylokoků i streptokoků, v ústní dutině neisserie, ústní streptokoky nebo třeba Rothia dentocariosa. Střeva jsou ale hlavním místem, kde bakterie najdeme. Tady se nejlépe daří anaerobům a mikroaerofilním bakteriím. Může se jednat o nejčastější enterobakterie jako je E. coli, Citrobacter nebo klebsielly, najdeme zde také i třeba clostridie, lactobacily nebo bifidobacterie. Co se týká nemocí, které bakterie způsobují, těch je celá řada. V dnešní době jsme ale zvyklý, že antibiotika obvykle pomohou, takže se těchto nemocí nemusíme bát.
Důležité je ovšem zdůraznit, že bakterie díky své genetice, si umí velice rychle vytvořit rezistenci a tím pádem jsou proti nim antibiotika už neúčinná. Všeobecně se mezi odborníky ví, že k tomuto problému dochází, proto existují různá antibiotická střediska, která hlídají různé statistiky a dávají svolení k užití některých nejsilnějších antibiotik, aby se předcházelo jejich nadužívání, a tedy také vzniku rezistence. Není také tajemstvím, že mnohé bakterie nám pomáhají s výrobou některých potravin, až už se jedná o kvašené zelí, acidofilní mléko nebo sýry.